Účinnost laseru při dezinfekci kořenového kanálku

Účinnost laseru Er,Cr:YSGG s vlnovou délkou 2780 nm a diodového laseru 940 nm při dezinfekci kořenových kanálků: randomizovaná klinická studie

• Sara Zakaria Fahim, 
• Rami Maher Ghali, 
• Ahmed A. Hashem & 
• Mary Medhat Farid 

Abstrakt
Cíle
Účinná dezinfekce kořenových kanálků je základem úspěšného endodontického ošetření. Snížení mikrobiální zátěže v systému kořenových kanálků je klíčové pro hojení endodonticky ošetřených zubů. Cílem této studie bylo vyhodnotit účinek laserů Er,Cr:YSGG (2780 nm) a diodového laseru (940 nm) na eliminaci mikroorganismů z jednokořenových zubů s asymptomatickou apikální periodontitidou.

Materiál a metody
Třicet účastníků splňujících kritéria pro zařazení bylo náhodně rozděleno do 3 skupin podle použitého dezinfekčního protokolu:

• Konvenční skupina: 2,5% roztok hypochloritu sodného (NaOCl) a 17% roztok EDTA (NaOCl/EDTA)
• Skupina s duálním laserem: laser Erbium, chrom: ytrium-skandium-galium-granát (Er,Cr:YSGG, 2780 nm) a diodový laser (940 nm) (Er,CrYSGG/Dioda)
• Kombinovaná skupina: 17% EDTA a diodový laser (940 nm) (EDTA/Dioda)

Bakteriální vzorky byly odebrány před a po intervenci. Shromážděná data byla statisticky analyzována pomocí Friedmanova testu a Kruskal–Wallisova testu (P ≤ 0,05).

Výsledky
Výsledky studie ukázaly, že jak skupina s duálním laserem Er,CrYSGG/Dioda, tak i kombinovaná skupina EDTA/Dioda vykazovaly statisticky významně nižší průměrné hodnoty Log10 CFU/ml (kolonie tvořících jednotek na mililitr) aerobních i anaerobních bakterií ve srovnání s konvenční skupinou NaOCl/EDTA.

Závěry
V této studii jsme in vivo hodnotili baktericidní účinnost tří dezinfekčních protokolů při endodontickém ošetření jednokořenových zubů s apikální periodontitidou. Výsledky ukázaly, že skupiny s duálním laserem Er,CrYSGG/Dioda a kombinovaným laserem EDTA/Dioda vykazovaly vyšší baktericidní účinek ve srovnání s konvenční skupinou NaOCl/EDTA.

 

Klinický význam
Začlenění laserů do dezinfekčních protokolů kořenových kanálků prokázalo významné snížení bakteriální zátěže, což může podpořit hojení a dlouhodobý úspěch léčby.

Úvod
Hlavním cílem endodontického ošetření je vytvoření sterilního, bakterií prostého prostředí uvnitř zubu, v oblasti periapikálních tkání a okolní kosti, aby se předešlo vzniku nebo podpořilo hojení chronických periapikálních lézí [1].
Hypochlorit sodný (NaOCl) je nejčastěji používaným irigačním roztokem v endodontické praxi díky své schopnosti rozpouštět organickou tkáň a širokospektrálnímu antimikrobiálnímu účinku [2].
Ethylenediamintetraoctová kyselina (EDTA) je chelatační činidlo, které se používá k odstranění vápníku z dentinu, čímž zanechává změkčenou matrici. Také odstraňuje smear layer (mazivou vrstvu) vzniklou při opracování kořenového kanálku a usnadňuje jeho mechanickou přípravu [3].
Kombinace NaOCl a EDTA je považována za standardní metodu dezinfekce kořenového kanálku.

Nicméně konvenční endodontické ošetření čelí mnoha výzvám.
Za prvé, je omezeno morfologickou složitostí kořenového kanálku, včetně laterálních kanálků a přídavných foramen, zejména v apikální oblasti [4].
Za druhé, 5% NaOCl není schopno eliminovat bakterie, které pronikly do hlubších vrstev dentinu, což může vést k opakovaným endodontickým lézím [5].
Za třetí, NaOCl dráždí periapikální tkáně; koncentrace vyšší než 0,5 % je cytotoxická [6, 7].
To vše vede k potřebě nových přístupů k posílení endodontické dezinfekce.

V poslední době si pozornost získává laserová terapie při dezinfekci kořenových kanálků. Cílem laserem asistované endodontické léčby je optimální odstranění smear layer, hluboké proniknutí laserové energie do dentinu a složitých struktur kořenového kanálku za účelem zničení mikroorganismů, které mohou proniknout až >1000 µm do dentinu, a podpora účinného hojení poškozených tkání [8, 9].

Laser Er,Cr:YSGG patří do infračervené erbiové skupiny. Interaguje s vodnými roztoky a při výkonu 3,5 W nebo vyšším efektivně provádí ablaci tvrdé zubní tkáně.
V endodoncii se laser Er,Cr:YSGG používá k odstranění smear layer (mazivové vrstvy) ze stěn kořenových kanálků, protože má omezenou hloubku penetrace do dentinu — pouze 17 µm [10].
Jeho baktericidní účinek závisí buď na okamžitém odpaření intracelulární vody, nebo na dehydrataci bakterií [11, 12].
Ve srovnání s irigací pomocí EDTA laser Er,Cr:YSGG konzistentně vykazuje vyšší účinnost při odstraňování smear layer [13].

 

Diodový laser o vlnové délce 940 nm patří mezi lasery v blízké infračervené oblasti, které jsou silně absorbovány melaninem a hemoglobinem, ale jen málo hydroxyapatitovými krystaly či vodou. Tato vlastnost umožňuje diodovým laserům pronikat hluboko do dentinu a vyvíjet antibakteriální účinek [14, 15].
Diodový laser 940 nm se v endodontické léčbě používá k dezinfekci kořenových kanálků. Má silný antibakteriální účinek, a to díky změnám ve stěně bakteriální buňky a destrukci buněčné membrány.
Diodový laser působí fototermickým efektem na bakterie, které jsou dosažitelné, a zároveň fotodestruktivním efektem na bakterie v nedostupných oblastech — kde sice nemusí dojít k okamžitému usmrcení buňky, ale dochází k subletálnímu poškození, které narušuje integritu buněčné stěny a způsobuje hromadění denaturovaných bílkovin. Výsledkem je zastavení růstu bakterií a následná lýza buněk. Tento efekt se projevuje při velmi malém množství tepla [16].

Diodový laser využívá tenké a flexibilní optické vlákno o průměru 200 µm, kterým přenáší paprsek do cílové oblasti. Optické vlákno snadno dosáhne do apikální třetiny kořenového kanálku, zakřivených kanálků a dalších anatomicky obtížně přístupných oblastí; tím umožňuje rovnoměrné rozložení světla v celém kanálku a zajišťuje lepší fotoreakci [1].
Další výhodou diodového laseru je jeho mimořádná kompaktnost, cenová dostupnost a jednoduché ovládání.

Dobře zdokumentované in vitro studie hodnotily baktericidní účinek laseru Er,Cr:YSGG a diodového laseru [16,17,18,19,20]. Jedna z těchto studií zkoumala baktericidní potenciál 2780nm ER,Cr:YSGG a 940nm diodového laseru. Zjištění ukázala, že kombinované použití těchto laserů bylo účinnější než použití každého z nich samostatně a srovnatelné s irigací pomocí jehly s hypochloritem sodným a EDTA [20].

Jedna in vivo studie hodnotila výsledky endodontického ošetření/reatretmentu za použití 940nm diodového laseru a EDTA u zubů s apikální periodontitidou. Závěrem bylo, že endodontický protokol s využitím 940nm diodového laseru je účinnou alternativou ke konvenčnímu ošetření, která podporuje rychlejší hojení periapikálních lézí, vyžaduje méně chemické irigace a méně systémových antibiotik [21].

Další in vivo výzkum využil vlnové délky 2780 a 940 nm k odstranění smear layer a k dosažení hluboké dezinfekce dentinu u dvou případů s relativně vysokou endodontickou náročností. Roční kontrola podpořila účinnost této léčebné strategie [22].

Jiná studie zkoumala bezpečnost kombinace laserů Er,Cr:YSGG a diodového laseru. Nezaznamenali žádné nežádoucí tepelné výkyvy na vnější ploše kořene.
Cílem této studie proto bylo in vivo zhodnotit vliv laserové kombinace Er,Cr:YSGG/dioda a Dioda/EDTA na množství bakterií v endodontickém ošetření ve srovnání s konvenční léčbou na základě důkazů z klinické studie.

 

Testovaná nulová hypotéza zněla, že mezi třemi skupinami nebude rozdíl v celkovém snížení počtu bakterií [23].

Tato studie je dvojitě zaslepená, tříramenná, randomizovaná klinická studie, která byla navržena, prezentována a sepsána v souladu s doporučeními PRIRATE 2020 (Preferred Reporting Items for Randomized Trials in Endodontics) dle Nagendrababu et al., 2020.
Protokol byl schválen etickou komisí Výzkumné rady Fakulty zubního lékařství na univerzitě Ain Shams (číslo schválení FDASU-REC ID041908).
Návrh klinické studie byl registrován v databázi www.clinicaltrials.gov pod identifikačním číslem NCT05964686 (28. 07. 2023).

🔗 Zobrazit studii online

Výpočet velikosti vzorku
Velikost vzorku byla vypočtena na základě výsledků studie od Wenzlera et al. [24]. Předpokládaná směrodatná odchylka uvnitř skupin byla 15 %. Velikost efektu (f) byla 0,73.
Při hladině významnosti alfa (α) 5 % a hladině beta (β) 20 %, tedy při síle studie 80 %, byla minimální odhadovaná velikost vzorku celkem 24 subjektů (8 subjektů na skupinu).
Velikost vzorku byla zvýšena na 10 subjektů na skupinu pro kompenzaci předpokládané 20% míry vypadnutí. Výpočet velikosti vzorku byl proveden pomocí softwaru G*Power verze 3.1.9.2.

Randomizace
Třicet účastníků bylo náhodně rozděleno pomocí webu www.randomizer.org do 3 skupin (n = 10). Randomizace pro tuto studii byla provedena na webové stránce Randomizer dne 9. ledna 2022 v 16:00.
Pacienti, kteří byli odesláni na ambulantní endodontickou kliniku Fakulty zubního lékařství Univerzity Ain Shams mezi lednem a zářím 2022, byli posouzeni z hlediska způsobilosti a následně zařazeni do skupin podle předem stanoveného randomizačního schématu.

Kritéria pro zařazení do studie byla následující:
Do této studie byli zařazeni pacienti ve věku mezi 18 a 35 lety, kteří měli jeden horní frontální zub s jedním kořenem, nekrózou dřeně, uzavřeným apexem a asymptomatickou apikální periodontitidou, která vyžadovala endodontické ošetření.
Aby mohl být pacient zařazen do studie, musela mít periapikální léze skóre 3 nebo 4 dle Periapikálního indexu (Ørstavik et al.) [25].
Diagnóza nevitální zubní dřeně byla stanovena na základě anamnézy, klinického vyšetření a rentgenologického nálezu.

Kritéria pro vyloučení ze studie zahrnovala přítomnost bolesti, otoku, fistulózního traktu nebo parodontálních kapes hlubších než 3 mm u sledovaného zubu.
Ze studie byli dále vyloučeni pacienti, kteří:

• užívali antibiotika během posledního měsíce,
• již dříve podstoupili endodontické ošetření daného zubu,
• trpěli jakýmkoli systémovým onemocněním,
• měli alergii na NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky).

Ze studie byly rovněž vyloučeny zranitelné skupiny, jako těhotné ženy a osoby s mentálním nebo fyzickým postižením.
Pacienti, kteří odmítli účast ve studii, a ti, u kterých během endodontického ošetření nastaly technické potíže (např. zakřivené kořeny nebo komplikace jako zlomené nástroje), byli rovněž vyřazeni.

Cíl výzkumu a postup byly každému pacientovi jasně vysvětleny před podepsáním informovaného souhlasu.

Pacienti byli náhodně rozděleni do 3 skupin. Každému účastníkovi bylo pomocí softwaru pro randomizaci (www.randomizer.org) přiřazeno číslo od 1 do 30.
Endodontické ošetření bylo provedeno v jednom sezení jedním ošetřujícím.

Antiseptická příprava dutiny ústní byla provedena výplachem úst po dobu 1 minuty pomocí 10 ml ústní vody s 0,125% chlorhexidinem glukonátem.
Na místo vpichu byl aplikován topický anestetický gel s lidokainem.
Zub byl anestetizován bukální infiltrací pomocí lokálního anestetika (1:80 000 Arcaine, Aarge Pvt, Indie), aplikovaného aspirační stříkačkou s bočním plněním a krátkou jehlou o průměru 30G.

Izolace jednoho zubu byla provedena pomocí vhodné spony a kofferdamu. K dezinfekci izolovaného zubu a okolního kofferdamu byl použit antiseptický roztok.
Veškerý kaz a/nebo korunkové výplně byly zcela odstraněny sterilním vrtáčkem, aniž by došlo k otevření pulpální dutiny. Přístupová kavita byla vytvořena pomocí sterilního kulatého karbidového vrtáčku velikosti č. 4.
Průchodnost kanálků byla ověřena ručním nerezovým K-pilníkem velikosti 15. Kořenový kanálek byl propláchnut 1 ml sterilního fyziologického roztoku.
Kořenové kanálky byly mechanicky oškrábány H-pilníkem a znovu propláchnuty 1 ml sterilního fyziologického roztoku.

První mikrobiologické vzorky (S1) byly odebrány podle upraveného protokolu dle Gomes et al. [26] pro zjištění počátečních kolonizátorů v kořenovém kanálku. Do kanálku byly na 1 minutu zaváděny tři sterilní papírové čepy, každý samostatně, pomocí pumpovacích pohybů. Důkladně se dbalo na to, aby nedošlo ke kontaktu 

papírových čepů se stěnami přístupové kavity, čímž by mohlo dojít ke kontaminaci.
Vzorky byly okamžitě vloženy do sterilních zkumavek obsahujících transportní médium s thioglykolátem a přeneseny do mikrobiologické laboratoře.

Pracovní délka byla změřena pomocí apexlokátoru (Root ZX mini, J. Morita, Japonsko) a následně potvrzena intraorálním periapikálním snímkem, přičemž koncový bod byl určen 0,5–1 mm před rentgenovým apexem.
Kořenové kanálky byly mechanicky opracovány pomocí nikl-titanových rotačních nástrojů ProTaper Next (Dentsply Maillefer, Ballaigues, Švýcarsko) dle pokynů výrobce až po hlavní apikální nástroj X4 (40/06).

Pacienti byli rozděleni do 3 skupin podle dezinfekčního protokolu, a to následovně:

Konvenční skupina (NaOCl/EDTA):
K výplachu mezi jednotlivými nástroji bylo použito 5 ml 2,5% roztoku hypochloritu sodného po dobu 1 minuty, aplikovaného pomocí 30G bočně otevřené jehly, která dosahovala 2 mm před pracovní délkou. Poté bylo použito 5 ml fyziologického roztoku, následovalo 1 ml 5% thiosíranu sodného k neutralizaci účinku NaOCl a nakonec 5 ml 17% EDTA (Denteck, Zoetermeer, Nizozemsko) po dobu 1 minuty k odstranění smear layeru.

Celkově tedy bylo ve skupině NaOCl–EDTA použito 20 ml NaOCl a 5 ml EDTA.

Skupina s duálním laserem (Er,Cr:YSGG/Dioda):
Intrakanálková laserová iradiace byla provedena pomocí Er,Cr:YSGG laseru (ʎ = 2780 nm, výkon zdroje 1,25 W, 20 Hz, 10 % vzduch, 1 % voda) za použití radiálně vyzařující špičky RFT2 o průměru 200 µm. Mezi jednotlivými aplikacemi laseru bylo k výplachu použito 5 ml sterilního fyziologického roztoku (0,9 %).

Iradiace probíhala podle následujícího protokolu: 10 sekund ozařování následovaných 10sekundovou pauzou, což tvořilo jeden laserový cyklus. Každý laserový cyklus byl opakován 4× pro každý kořenový kanálek s cílem odstranit smear layer pomocí Er,Cr:YSGG laseru.

Následně byl použit diodový laser (Epic X™, BIOLASE Tech, Irvine, USA) pro aktivační fázi. Diodový laser (ʎ = 940 nm, výkon 1 W) byl aplikován pomocí špičky E2-14, což je 200μm flexibilní intrakanálková laserová špička o délce 14 mm, zavedená 1 mm před pracovní délkou, v kontinuálním režimu, a to podle stejného iradiačního protokolu, jaký byl popsán výše [27].

Kombinovaná skupina (EDTA/Dioda):
K odstranění anorganické části smear layeru bylo použito 5 ml 17% EDTA. K výplachu bylo následně použito 5 ml sterilního fyziologického roztoku (0,9 %). Dezinfekce kořenového kanálku byla provedena pomocí stejného diodového laserového přístroje a protokolu.

Po dokončení dezinfekčního protokolu byl ve všech skupinách do kanálku aplikován sterilní fyziologická roztok, a poté byl kanálek vysušen třemi sterilními absorbčními papírovými čepy ProTaper Next odpovídajícími velikosti finálního nástroje. Každý čep byl ponechán v kanálku po dobu 1 minuty a následně byl odebrán druhý mikrobiologický vzorek (S2) pro zhodnocení bakteriální kolonizace a stavu kořenového kanálku těsně před zaplněním.

Kořenové kanálky byly zaplněny pomocí systému EQ-V (Meta Biomed Korea) technikou kontinuální vlnové kondenzace s odpovídajícím gutaperčovým master čepem dle velikosti finálního nástroje a kořenovým sealerem ADSEAL (Meta Biomed Korea) na bázi pryskyřice. Pooperační rentgenový snímek byl pořízen k ověření správného zaplnění. Přístupová dutina byla uzavřena pomocí pryskyřicí modifikovaného skloionomerního cementu. Některé kroky výzkumu jsou znázorněny na obr. 1.

  (A) Sterilní zkumavka obsahující thioglykolát

  (B) Papírový čep je zaveden do kořenového kanálku

  (C) Papírový čep je následně vložen do sterilní zkumavky

  (D) Laser je aplikován do kořenového kanálku

  (E) Pořízen předoperační periapikální rentgenový snímek

  (F) Pracovní délka ověřena pomocí ručního nástroje K‑file #15

  (G) Pořízen periapikální snímek s hlavním apikálním čepem na místě

  (H) Pooperační periapikální snímek je pořízen

Mikrobiologická analýza
Bakteriální nález
Po doručení vzorků do mikrobiologické laboratoře byly zkumavky obsahující thioglykolát (transportní médium) (Thioglycollate broth U.S.P alternative, Oxoid microbiology product, Anglie) s papírovými čepy vloženy do mikrocentrifugy a protřepávány ve vířivém mixéru po dobu 30 sekund. Ze vzorku bylo odebráno 100 µl a přeneseno do nové sterilní zkumavky obsahující 1 ml thioglykolátu za účelem získání ředění 1/10, 1/100 a 1/1000 pro posouzení mikrobiální zátěže běžných aerobních a anaerobních bakterií v každém kořenovém kanálku.

Aerobní bakteriální kultivace
Padesát mikrolitrů těchto naředěných vzorků bylo přeneseno na agarové plotny s Brain Heart Infusion (BHI, Oxoid microbiology product, Anglie) za aseptických podmínek, následně inkubováno při 37 °C po dobu 24 hodin pro kultivaci aerobních bakterií. Po inkubaci byl spočítán počet bakteriálních kolonií na každé plotně a výsledky byly udány jako počet kolonií tvořících jednotky na mililitr (CFU/ml).

Anaerobní bakteriální kultivace
Dalších 50 µl těchto naředěných vzorků bylo za aseptických podmínek přeneseno na agarové plotny s BHI médiem. Plotny byly umístěny do anaerobní uzavíratelné nádoby s použitím systému Gas-Pak (Oxoid microbiology product, Basingstoke, Hants, Anglie) a anaerobního indikátoru (Anaerobic indicator, BR0055B. Oxoid, Basingstoke, Hants, Anglie), a inkubovány po dobu 48 hodin při 37 °C.

Po inkubaci byl spočítán počet bakteriálních kolonií na každé plotně s největším ředěním vzorku a výsledek byl uveden jako CFU/ml. Viditelné kolonie byly spočítány v každé Petriho misce a počet kolonií na plotně byl vynásoben odpovídajícím ředícím faktorem a následně deseti pro určení celkového počtu koloniotvorných jednotek (CFU) na mililitr každého vzorku.

Statistická analýza
Numerická data byla prozkoumána z hlediska normality kontrolou rozložení dat a pomocí testů normality (Kolmogorov–Smirnovův a Shapiro–Wilkův test). Data o procentuálním snížení počtu bakterií vykazovala nenormální rozdělení. Data byla prezentována jako medián, rozsah, průměr a směrodatná odchylka (SD). Ke zhodnocení změn v počtu bakterií v jednotlivých skupinách po dezinfekci byl použit Friedmanův test. Ke srovnání mezi třemi skupinami byl použit Kruskal–Wallisův test. Pro párová srovnání, pokud byl Friedmanův nebo Kruskal–Wallisův test signifikantní, byl použit Dunnův test. Hladina statistické významnosti byla stanovena na P ≤ 0,05. Statistická analýza byla provedena pomocí programu IBM SPSS Statistics for Windows, verze 23.0. Armonk, NY: IBM Corp.

Výsledky
Celkem bylo posouzeno 56 pacientů z hlediska způsobilosti, z toho 26 bylo vyřazeno. Podrobnosti jsou uvedeny ve vývojovém diagramu PRIRATE 2020 na obrázku 2. V této studii nedošlo k žádným ztrátám pacientů, protože endodontické ošetření bylo dokončeno během jedné návštěvy.

Fig. 2

From: The efficacy of 2780 nm Er,Cr;YSGG and 940 nm Diode Laser in root canal disinfection: A randomized clinical trial

 

Procentuální snížení počtu bakterií
Procentuální snížení bylo vypočteno následovně:
[(Počet před aplikací – Počet po aplikaci) / Počet před aplikací × 100].
Mezi třemi skupinami byl statisticky významný rozdíl v procentuálním snížení počtu aerobních a anaerobních bakterií. Párová srovnání mezi skupinami neodhalila významný rozdíl mezi skupinami Er,Cr:YSGG/Dioda a EDTA/Dioda; obě skupiny však vykázaly výrazně vyšší procentuální snížení počtu aerobních a anaerobních bakterií než skupina NaOCl/EDTA.

Celkové procentuální snížení počtu bakterií
Mezi třemi skupinami byl zjištěn statisticky významný rozdíl v celkovém procentuálním snížení počtu bakterií. Párová srovnání mezi skupinami ukázala, že mezi skupinami Er,Cr:YSGG/Dioda a EDTA/Dioda nebyl žádný významný rozdíl; obě však vykazovaly vyšší procentuální snížení počtu bakterií než skupina NaOCl/EDTA. Procentuální snížení aerobních, anaerobních a celkových počtů bakterií ve třech skupinách je znázorněno v tabulce 1 a na obrázku 3.

Fig. 3

From: The efficacy of 2780 nm Er,Cr;YSGG and 940 nm Diode Laser in root canal disinfection: A randomized clinical trial

Boxplot znázorňující medián a rozptyl hodnot procentuálního snížení (A) aerobních, (B) anaerobních a (C) celkových počtů bakterií ve třech skupinách. (Hvězdičky označují odlehlé hodnoty)

Diskuze
Návrh tohoto prospektivního klinického hodnocení byl dvojitě zaslepený randomizovaný klinický design, jelikož jak pacienti, tak mikrobiolog, který měřil bakteriální počet, byli zaslepeni. Cílem randomizace bylo vytvořit srovnatelné skupiny z hlediska obecných charakteristik účastníků, a tím eliminovat jakékoli zkreslení, které by mohlo ovlivnit vztah mezi intervencemi a výsledky. Cílovou skupinou této studie byli jedinci ve věku 18 až 35 let. Toto věkové rozmezí bylo zvoleno kvůli relativní konzistenci průměru a anatomie kanálků horních předních zubů v této skupině. Pro další zvýšení homogenity vzorku byli ze studie vyloučeni pacienti se specifickými anatomickými odchylkami, jako jsou otevřené apexy.

Pacienti, kteří užívali antibiotika v posledním měsíci, byli ze studie vyloučeni, protože by to mohlo snížit počet bakterií, potlačit jejich růst a přímo ovlivnit počet kolonií, čímž by došlo ke zkreslení mikrobiologických výsledků. Navíc antibiotická terapie narušuje mikrobiální flóru, což zvyšuje riziko pooperační infekce a selekci antibioticky rezistentních bakterií [28].

V této studii vedly duální laserová skupina a kombinovaná laserová skupina k nižšímu počtu aerobních i anaerobních bakterií. Nulová hypotéza tak byla zamítnuta.

Úspěch endodontického ošetření závisí především na eliminaci mikroorganismů, reakci hostitele a kvalitním koronálním uzávěru kořenových kanálků [22]. Dosažení dlouhodobě úspěšné endodontické léčby bez použití toxických chemických irigantů bylo vždy vytouženým cílem vědců. Odtud pramení potřeba sofistikovanějších metod dezinfekce, jako jsou automatizované irigační systémy, ultrazvuk [29] nebo lasery [30].

Kombinace NaOCl a EDTA byla v této studii použita jako kontrolní skupina, protože se jedná o standardní způsob endodontické dezinfekce. Skupina Er,Cr:YSGG/Dioda byla zvolena s cílem spojit intenzivní antibakteriální účinek diodového laseru s účinným odstraněním smear layer pomocí Er,Cr:YSGG laseru. Skupina EDTA/Dioda představuje ekonomičtější variantu, která kombinuje cenově dostupný diodový laser s jeho antimikrobiálním účinkem a 17% EDTA jako levný chelatační prostředek pro odstranění smear layer s minimálním demineralizačním efektem [31], na rozdíl od nákladného laseru Er,Cr:YSGG.

Endodontické ošetření kořenových kanálků bylo ve všech třech skupinách dokončeno během jedné návštěvy. Podle systematického přehledu Manfrediho a kol. [32] neexistuje důkaz, že by ošetření v jedné návštěvě bylo lepší nebo horší než vícenávštěvní přístup. Nicméně, v poslední době existuje tendence provádět endodontické ošetření v jedné návštěvě, a to kvůli výhodám jako je: žádná další anestezie, není nutné opakované nasazení kofferdamu, žádné riziko úniku mezi návštěvami, ztráty provizorního uzávěru ani mezizubních komplikací [33]. Podobně Özcan a kol. [34] dospěli k závěru, že ošetření v jedné návštěvě je silnou alternativou k vícenávštěvnímu přístupu.

 

Mechanické opracování bylo provedeno pomocí rotačního systému ProTaper Next a byl dodržen standardizovaný irigační protokol. Nástroje z nikl-titanu (NiTi) byly zvoleny proto, že oproti ručním nerezovým K-pilníkům vytvářejí méně dentinálních třísek díky svému designu a rotačnímu pohybu [35, 36].

Ve všech třech skupinách byla použita technika vertikální kondenzace a ADSEAL jako tmel, protože tato metoda zajišťuje homogennější výplň a lepší adaptaci na nepravidelnosti kořenového kanálku ve srovnání se studenou laterální kondenzací (CLC). CLC je navíc časově náročnější, způsobuje vzduchové mezery ve výplni a zvyšuje riziko vertikální fraktury kořene [37, 38].

V této studii byl použit laser Er,Cr:YSGG 2780 nm s výkonem 1,25 W. Tento laser se běžně používá pro čištění kořenového kanálku s výkony mezi 1–3 W [39, 40]. Zvýšení výkonu nad 1,5 W však může potenciálně způsobit tepelná poškození. Navíc použití vysokého výkonu u Er,Cr:YSGG laseru má omezenou účinnost při odstraňování smear layer, protože strukturální poškození dentinu může samo o sobě vést ke vzniku nového smear layer [40, 41].

Diodový laser s výkonem 1 W v kontinuálním režimu byl použit v této studii. Kontinuální režim zajišťuje rovnoměrné rozložení světla po povrchu kořenového kanálku a podporuje regeneraci periapikálních tkání. Použití kontinuálního režimu při výkonu vyšším než 1,5 W se v kořenových kanálcích nedoporučuje, protože může způsobit tepelné poškození [1, 9].

Podle metodologie in vitro studie Godboleho a kol. [42] byly kořenové kanálky ozářeny od apexu směrem koronálně pomocí šroubovitého (helikoidního) pohybu laserového hrotu při kontaktu se stěnami kanálku. Tento standardizovaný protokol zajišťuje rovnoměrné rozptýlení laserového světla uvnitř kořenového prostoru a snižuje přehřívání dentinu, čímž zabraňuje poškození okolních periodontálních tkání. Tento protokol zlepšuje redukci mikrobiální zátěže, jak ukázala i studie Garceze a kol. [43].

Celkový čas ozařování byl 40 sekund. Byl rozdělen na čtyři 10sekundové cykly ozáření a tři 10sekundové pauzy mezi jednotlivými cykly. Každý cyklus ozařování byl následován 10 sekundami klidu, aby se zabránilo zvýšení teploty nad prahovou hodnotu 7 °C pro periodontální tkáně. Studie [15, 44], které hodnotily nárůst teploty na vnějším povrchu kořene během intrakanálkové laserové aplikace diodovými lasery, zaznamenaly zvýšení teploty v rozmezí 1–7 °C. Vzhledem k tomu, že prahová teplota pro nekrózu kostní tkáně v oblasti apexu je 47 °C po dobu 1 minuty [45], je zaznamenané zvýšení teploty hluboko pod nebezpečnou hranicí. Navíc Al-Karadaghi a kol. [23] hodnotili in vitro účinky duální vlnové délky (2780 nm Er,Cr:YSGG a 940 nm dioda) na změny teploty během laserem asistovaného ošetření kořenového kanálku a dospěli k závěru, že při použitých parametrech kombinace dvou vlnových délek nezpůsobila nepříznivé tepelné změny na vnějším povrchu kořene.

 

V této studii byla ke stanovení počtu životaschopných buněk použita metoda počtu kolonií bakterií vyjádřená v CFU/ml × 10ⁿ (kolonie tvořící jednotky na mililitr). Některé studie [46, 47] ukázaly, že kultivační metoda vyžaduje mikrobiologické zázemí v blízkosti stomatologické ordinace, aby se zabránilo úhynu bakterií během transportu. Aby se tomuto problému předešlo, byly vzorky z kořenových kanálků kultivovány do čtyř hodin po odběru na mikrobiologickém oddělení.

Byla navržena řada pokročilých metod pro vyhodnocení bakteriální zátěže kořenových kanálků, včetně průtokové cytometrie, PCR a dalších. Esterela a kol. [48] porovnali výsledky získané pomocí PCR a kultivačních metod; obě metody poskytly shodné výsledky, i přes vyšší citlivost PCR.

V této studii jsme hodnotili aerobní i anaerobní bakterie, jelikož periapikální infekce je polymikrobiální onemocnění. Samotná kultivace aerobních bakterií by proto nestačila k reálnému zhodnocení mikrobiologického stavu kořenového systému [1]. Z tohoto důvodu byl celkový počet aerobních i anaerobních bakterií počítán dle stejné metodiky jako ve studii Garcez et al. [47].

Několik technik bylo popsáno pro získání reprezentativního vzorku bakterií z kořenového kanálku. Ørstavik et al. [49, 50] použili reamery. Nicméně ve většině in vivo studií [1, 50, 51] byly vzorky z kořenového kanálku získávány pomocí papírových čepů, stejně jako v této studii.

Ve skupině s konvenčním ošetřením bylo použito 5 ml 2,5% roztoku hypochloritu sodného po dobu 1 minuty společně s 5 ml 17% EDTA po dobu 1 minuty pro dezinfekci – výsledkem bylo průměrné snížení celkového počtu bakterií o 57,6 %. Podobně Abbaszadegan et al. [52], Laukkanen et al. [53] a Rubio et al. [54] dospěli k závěru, že konvenční endodontické ošetření nestačí k výraznému snížení výskytu patogenních mikroorganismů, přičemž úspěšnost nepřesahuje 62–83 %.

Povrchové bakterie vykázaly v konvenční skupině celkové snížení bakterií o 57,6 %. U hlubších vrstev dentinu se však očekává nižší míra eliminace, protože mikroorganismy mohou pronikat do dentinu až do hloubky 1100 µm [55], zatímco 6% roztok NaOCl po dobu 20 minut při 45 °C nedokáže proniknout více než 300 µm do dentinových tubulů [56].

Bylo popsáno několik technik pro získání reprezentativního vzorku bakterií z kořenového kanálku. Orstavik a kol. [49, 50] použili reamery. Ve většině in vivo studií [1, 50, 51] však byly vzorky z kořenových kanálků odebírány pomocí papírových čepelí, stejně jako v této studii.

Ve skupině s duálním laserem Er,Cr:YSGG/Diode bylo ve vzorcích S2 zjištěno celkové snížení počtu aerobních i anaerobních bakterií o 99,97 %. Podobně Aksoy et al. [57] hodnotili účinnost odstranění smear layer (mazivové vrstvy) laserem Er,Cr:YSGG in vitro. Došli k závěru, že použití laseru Er,Cr:YSGG je účinnější než výplach hypochloritem sodným při odstraňování smear layer. Montero et al. [58] rovněž srovnávali EDTA a laser Er,Cr:YSGG in vitro z hlediska odstranění zbytků a smear layer. Uvedli, že laser vykázal vyšší čisticí účinnost než EDTA a dospěli k závěru, že kombinace laseru s EDTA dále zlepšila čistotu, protože účinek byl kumulativní.

Dále Erben et al. [20] hodnotili in vitro baktericidní potenciál laserů Er,Cr:YSGG (2780 nm) a diodového laseru (940 nm). Došli k závěru, že kombinace vlnových délek Er,Cr:YSGG a 940nm diodového laseru je bezpečná a účinnější než každý laser samostatně, a je srovnatelná s výplachem kanálků hypochloritem sodným a EDTA.

Merigo et al. [59] hodnotili baktericidní účinek ozáření laserem Er,Cr:YSGG samostatně a v kombinaci s výplachem NaOCl na endodontický biofilm u čerstvě extrahovaných jedno-kořenových lidských zubů. Zjistili, že laser Er,Cr:YSGG má lepší dekontaminační schopnost, pokud je použit společně s výplachem NaOCl. Současná studie však ukazuje, že optimální dezinfekce kořenového kanálku může být dosažena i bez použití NaOCl.

Ve skupině kombinovaného ošetření (Dioda/EDTA) vedly vzorky S2 k celkovému kumulativnímu snížení počtu aerobních bakterií o 99,93 % a anaerobních bakterií o 99,94 % ve srovnání s výchozím vzorkem S1. Podobně Beer et al. [60] zaznamenali průměrné snížení počtu bakterií o 98,66 % in vitro při použití diodového laseru 940 nm a fyziologického roztoku. Dále Morsy et al. [1] zjistili, že intracanalární ozáření in vivo diodovým laserem v kombinaci s aplikací NaOCl a EDTA vedlo ke snížení počtu aerobních bakterií o 99,73 % a anaerobních o 99,9 %.

Masilionyte et al. [21] porovnávali výsledky laserem asistovaného endodontického ošetření/opětovného ošetření s použitím diodového laseru 940 nm a EDTA oproti konvenčnímu protokolu s NaOCl a EDTA u zubů s apikální periodontitidou. Došli k závěru, že endodontický protokol s asistencí diodového laseru 940 nm je účinnou náhradou konvenční léčby. Mezi výhody protokolu Dioda/EDTA patřila nižší spotřeba chemických výplachových roztoků a systémových antibiotik a zároveň rychlejší hojení periapikálních lézí.

V této studii vedla konvenční skupina NaOCl/EDTA k celkovému snížení počtu aerobních bakterií o 63,57 % a anaerobních bakterií o 58,79 %, zatímco ve skupině kombinovaného ošetření Dioda/EDTA byl ve vzorcích S2 zaznamenán celkový pokles aerobních bakterií o 99,93 % a anaerobních bakterií o 99,94 % ve srovnání s výchozím vzorkem S1. Naproti tomu Sohrabi et al. [17] zjistili, že samotný NaOCl eliminoval 99,87 % bakterií a vykazoval výrazně vyšší antibakteriální účinek ve srovnání s diodovým laserem o vlnové délce 980 nm, který dosáhl 96,56% eliminace bakterií. Tento rozdíl oproti našim výsledkům může být způsoben tím, že ve zmíněné studii byla testována čistá antibakteriální účinnost diodového laseru bez současného použití laseru Er,Cr:YSGG nebo EDTA, které přispívají k odstranění smear layer.

 

Nadějné výsledky dosažené pomocí laserové dezinfekce si zasluhují další srovnání s ultrazvukově aktivovanou irigací [29], aby se stanovila jejich relativní účinnost a možné specifické indikace každé metody [30]. Budoucí studie by se rovněž měly zaměřit na hodnocení účinnosti kombinace Er,Cr:YSGG/Dioda a EDTA/Dioda u vícekořenových zubů s menšími klinickými průměry kanálků. To pomůže překonat potenciální omezení identifikovaná v této studii a rozšířit zobecnitelnost získaných výsledků.

Závěry
V této studii jsme in vivo hodnotili baktericidní účinnost tří dezinfekčních protokolů pro endodontické ošetření jedno-kořenových zubů s apikální periodontitidou. Výsledky ukázaly, že jak skupina s duálním laserem Er,Cr:YSGG/Dioda, tak kombinace laseru s EDTA/Dioda poskytují lepší baktericidní účinek ve srovnání s konvenční skupinou NaOCl/EDTA.

Dostupnost dat
Datové soubory vytvořené a/nebo analyzované v průběhu této studie jsou na vyžádání k dispozici u odpovědného autora.

Reference

1. Morsy DA, Negm M, Diab A, Ahmed G (2018) Postoperative pain and antibacterial effect of 980 nm diode laser versus conventional endodontic treatment in necrotic teeth with chronic periapical lesions: a randomized control trial. F1000Res 7:1795–1809. https://doi.org/10.12688/f1000research.16794.1
2. Abuhaimed TS, Abou Neel EA (2017) Sodium hypochlorite irrigation and its effect on bond strength to dentin. Biomed Res Int 2017:1930360. https://doi.org/10.1155/2017/1930360

Article CAS PubMed PubMed Central Google Scholar 

3. Iqbal A (2012) Antimicrobial irrigants in the endodontic therapy. Int J Health Sci 6:186–192. https://doi.org/10.12816/0005998

Article Google Scholar 

4. Dioguardi M, Di Gioia G, Illuzzi G, Laneve E, Cocco A, Troiano G (2018) Endodontic irrigants: Different methods to improve efficacy and related problems. Eur J Dent 12:459–466. https://doi.org/10.4103/ejd.ejd_56_18

Article PubMed PubMed Central Google Scholar 

5. Kaiwar A, Usha HL, Meena N, Ashwini P, Murthy CS (2013) The efficiency of root canal disinfection using a diode laser: in vitro study. Indian J Dent Res 24:14–18. https://doi.org/10.4103/0970-9290.114916

Article PubMed Google Scholar 

6. Chaugule VB, Panse AM, Gawali PN (2015) Adverse reaction of sodium hypochlorite during endodontic treatment of primary teeth. Int J Clin Pediatr Dent 8:153–156. https://doi.org/10.5005/jp-journals-10005-1304

Article PubMed PubMed Central Google Scholar 

7. Hülsmann M, Hahn W (2000) Complications during root canal irrigation–literature review and case reports. Int Endod J 33:186–193. https://doi.org/10.1046/j.1365-2591.2000.00303.x

Article PubMed Google Scholar 

8. Bytyqi A, Aliu X, Barani M, Stubljar D, Jukic T, Starc A, Krasniqi S (2021) Disinfection of infected artificial dental periapical lesions with diode laser: an in vitro study. Med Sci Monit Basic Res 27:e932492–1–e932492–7. https://doi.org/10.12659/MSMBR.932492
9. Dragana R, Jelena M, Jovan M, Biljana N, Dejan M (2022) Antibacterial efficiency of adjuvant photodynamic therapy and high-power diode laser in the treatment of young permanent teeth with chronic periapical periodontitis. A prospective clinical study. Photodiagnosis Photodyn Ther 41:103129. https://doi.org/10.1016/j.pdpdt.2022.103129

Article CAS PubMed Google Scholar 

10. Diaci J, Gaspirc B (2012) Comparison of Er: YAG and Er, Cr: YSGG lasers used in dentistry. J Laser Health Acad 1:1–13

Google Scholar 

11. Blanken J, De Moor RJG, Meire M, Verdaasdonk R (2009) Laser induced explosive vapor and cavitation resulting in effective irrigation of the root canal. Part 1: a visualization study. Lasers in Surgery and Medicine: The Official Journal of the American Society for Laser Medicine and Surgery 41:514–519. https://doi.org/10.1002/lsm.20798

Article Google Scholar 

12. López-Jiménez L, Arnabat-Domínguez J, Viñas M, Vinuesa T (2015) Atomic force microscopy visualization of injuries in Enterococcus faecalis surface caused by Er, Cr: YSGG and diode lasers. Med Oral Patol Oral Cir Bucal 20:e45–e51

Article PubMed Google Scholar 

13. George R, Walsh LJ (2010) Thermal effects from modified endodontic laser tips used in the apical third of root canals with erbium-doped yttrium aluminium garnet and erbium, chromium–doped yttrium scandium gallium garnet lasers. Photomed Laser Surg 28:161–165. https://doi.org/10.1089/pho.2008.2423

Article PubMed Google Scholar 

14. Galui S, Pal S, Mahata S, Saha S, Sarkar S (2019) Laser and its use in pediatric dentistry: a review of literature and a recent update. International Journal of Pedodontic Rehabilitation 4:1–5. https://doi.org/10.4103/ijpr.ijpr_17_18

Article Google Scholar 

15. Gutknecht N (2008) Lasers in endodontics. J Laser Health Acad 4:1–5

Google Scholar 

16. Preethee T, Kandaswamy D, Arathi G, Hannah R (2012) Bactericidal effect of the 908 nm diode laser on Enterococcus faecalis in infected root canals. J Conserv Dent 15:46–50. https://doi.org/10.4103/0972-0707.92606

Article CAS PubMed PubMed Central Google Scholar 

17. Sohrabi K, Sooratgar A, Zolfagharnasab K, Kharazifard MJ, Afkhami F (2016) Antibacterial activity of diode laser and sodium hypochlorite in enterococcus faecalis-contaminated root canals. Iran Endod J 11:8–12. https://doi.org/10.7508/iej.2016.01.002

Article CAS PubMed Google Scholar 

18. Asnaashari M, Ebad LT, Shojaeian S (2016) Comparison of antibacterial effects of 810 and 980-nanometer diode lasers on enterococcus faecalis in the root canal system-an in vitro study. Laser Ther 25:209–214. https://doi.org/10.5978/islsm.16-OR-17

Article PubMed PubMed Central Google Scholar 

19. Cretella G, Lajolo C, Castagnola R, Somma F, Inchingolo M, Marigo L (2017) The effect of diode laser on planktonic Enterococcus faecalis in infected root canals in an ex vivo model. Photomed Laser Surg 35:190–194. https://doi.org/10.1089/pho.2016.4174

Article CAS PubMed Google Scholar 

20. Erben P, Chang AM, Darveau RP, Fong H, Johnson JD, Paranjpe A (2019) Evaluation of the bactericidal potential of 2780-nm ER, CR: YSGG and 940-nm diode lasers in the root canal system. Lasers Dent Sci 3:137–146. https://doi.org/10.1007/s41547-019-00060-z

Article Google Scholar 

21. Masilionyte M, Gutknecht N (2018) Outcome of 940-nm diode laser-assisted endodontic treatment of teeth with apical periodontitis: a retrospective study of clinical cases. Lasers Dent Sci 2:169–179. https://doi.org/10.1007/s41547-018-0035-2

Article Google Scholar 

22. Martins MR, Franzen R, Depraet F, Gutknecht N (2018) Rationale for using a double-wavelength (940 nm+ 2780 nm) laser in endodontics: literature overview and proof-of-concept. Lasers Dent Sci 2:29–41. https://doi.org/10.1007/s41547-017-0017-9

Article Google Scholar 

23. Al-Karadaghi TS, Gutknecht N, Jawad HA, Vanweersch L, Franzen R (2015) Evaluation of temperature elevation during root canal treatment with dual wavelength laser: 2780 nm Er, Cr: YSGG and 940 nm diode. Photomed Laser Surg 33:460–466. https://doi.org/10.1089/pho.2015.3907

Article PubMed Google Scholar 

24. Wenzler JS, Falk W, Frankenberger R, Braun A (2021) Impact of Adjunctive Laser Irradiation on the Bacterial Load of Dental Root Canals: A Randomized Controlled Clinical Trial. Antibiotics 10:1557. https://doi.org/10.3390/antibiotics10121557

Article CAS PubMed PubMed Central Google Scholar 

25. Ørstavik D, Kerekes K, Eriksen HM (1986) The periapical index: a scoring system for radiographic assessment of apical periodontitis. Dent Traumatol 2:20–34

Article Google Scholar 

26. Gomes BPFA, Pinheiro ET, Gadê-Neto CR et al (2004) Microbiological examination of infected dental root canals. Oral Microbiol Immunol 19:71–76

Article CAS PubMed Google Scholar 

27. Hendi SS, Shiri M, Poormoradi B, Alikhani MY, Afshar S, Farmani A (2021) Antibacterial Effects of a 940 nm Diode Laser With/Without Silver Nanoparticles Against Enterococcus faecalis. J Lasers Med Sci 12:e73–e80

Article PubMed PubMed Central Google Scholar 

28. Segura-Egea JJ, Gould K, Şen BH et al (2017) Antibiotics in Endodontics: a review. Int Endod J 50:1169–1184. https://doi.org/10.1111/iej.12741

Article CAS PubMed Google Scholar 

29. Rajamanickam K, Teja KV, Ramesh S et al (2023) Evaluation of Root Canal Cleanliness on Using a Novel Irrigation Device with an Ultrasonic Activation Technique: An Ex Vivo Study. Applied Sciences (Switzerland) 13:796–807. https://doi.org/10.3390/app13020796

Article CAS Google Scholar 

30. Badami V, Akarapu S, Kethineni H et al (2023) Efficacy of Laser-Activated Irrigation Versus Ultrasonic-Activated Irrigation: A Systematic Review. Cureus 15:e36352–e36361. https://doi.org/10.7759/cureus.36352

Article PubMed PubMed Central Google Scholar 

31. Gandolfi MG, Taddei P, Pondrelli A et al (2019) Demineralization, collagen modification and remineralization degree of human dentin after EDTA and citric acid treatments. Materials 12:25–44. https://doi.org/10.3390/ma12010025

Article CAS Google Scholar 

32. Manfredi M, Figini L, Gagliani M, Lodi G (2016) Single versus multiple visits for endodontic treatment of permanent teeth. Cochrane Database of Systematic Reviews 12:CD005296. https://doi.org/10.1002/14651858.CD005296.pub3

Article PubMed Google Scholar 

33. ÇAKICI E, GÜNAYDIN A, Uysal B, ÇAKICI F (2020) Effect of low level laser therapy on postoperative pain after single visit endodontic treatment: a placebo-controlled randomized clinical trial. Middle Black Sea Journal of Health Science 6:166–171. https://doi.org/10.19127/mbsjohs.703749
34. Özcan HÖ, Haznedaroğlu F, Gökyay S (2021) Comparison of the incidence of post-operative pain after low-level laser therapy between single-and multi-visit root canal treatments for chronic apical periodontitis: A prospective randomized clinical trial. International Dental Research 11:30–37. https://doi.org/10.5577/intdentres.2021.vol11.no1.6

Article Google Scholar 

35. Nekoofar MH et al (2015) Comparison of the effect of root canal preparation by using Wave One and ProTaper on postoperative pain: a randomized clinical trial. J Endod 41:575–578. https://doi.org/10.1016/j.joen.2014.12.026

Article PubMed Google Scholar 

36. Oliveira PS et al (2022) Postoperative Pain Following Root Canal Instrumentation Using ProTaper Next or Reciproc in Asymptomatic Molars: A Randomized Controlled Single-Blind Clinical Trial. Clin Med 11:3816. https://doi.org/10.3390/jcm11133816

Article CAS Google Scholar 

37. Demirci GK, Çalışkan MK (2016) A prospective randomized comparative study of cold lateral condensation versus core/gutta-percha in teeth with periapical lesions. J Endod 42:206–210. https://doi.org/10.1016/j.joen.2015.10.022

Article Google Scholar 

38. Sabadin N, Böttcher DE, Hoppe CB et al (2014) Resin-based sealer penetration into dentinal tubules after the use of 2% chlorhexidine gel and 17% EDTA: in vitro study. Braz J Oral Sci 13:308–313. https://doi.org/10.1590/1677-3225v13n4a13

Article Google Scholar 

39. Peeters HH, Suardita K (2011) Efficacy of smear layer removal at the root tip by using ethylenediaminetetraacetic acid and erbium, chromium: yttrium, scandium, gallium garnet laser. J Endod 37:1585–1589. https://doi.org/10.1016/j.joen.2011.08.022

Article PubMed Google Scholar 

40. Bolhari B, Ehsani S, Etemadi A et al (2014) Efficacy of Er, Cr: YSGG laser in removing smear layer and debris with two different output powers. Photomed Laser Surg 32:527–532. https://doi.org/10.1089/pho.2014.3766

Article CAS PubMed PubMed Central Google Scholar 

41. Altundasar E, Özçelik B, Cehreli ZC, Matsumoto K (2006) Ultramorphological and histochemical changes after ER, CR: YSGG laser irradiation and two different irrigation regimes. J Endod 32:465–468. https://doi.org/10.1016/j.joen.2005.08.005

Article PubMed Google Scholar 

42. Godbole NJ, Dodwad PK, Bhat K, Patil A (2017) Determination of minimum instrumentation size for penetration of diode laser against Enterococcus faecalis in root canals using scanning electron microscope: An in vitro study’. Indian Journal of Health Sciences and Biomedical Research (KLEU) 10:138–144. https://doi.org/10.4103/kleuhsj.ijhs_429_16

Article Google Scholar 

43. Garcez AS, Núñez SC, Hamblin MR, Ribeiro MS (2008) Antimicrobial comparison on effectiveness of endodontic therapy and endodontic therapy combined with photo-disinfection on patients with periapical lesion: a 6 month follow-up. Mechanisms for Low-Light Therapy III 6846:86–92. https://doi.org/10.1117/12.763705

Article CAS Google Scholar 

44. Hmud R, Kahler WA, Walsh LJ (2010) Temperature changes accompanying near infrared diode laser endodontic treatment of wet canals. J Endod 36:908–911. https://doi.org/10.1016/j.joen.2010.01.007

Article PubMed Google Scholar 

45. Eriksson AR, Albrektsson T (1983) Temperature threshold levels for heat-induced bone tissue injury: a vital-microscopic study in the rabbit. J Prosthet Dent 50:101–107. https://doi.org/10.1016/0022-3913(83)90174-9

Article CAS PubMed Google Scholar 

46. Pirnat S, Lukac M, Ihan A (2011) Study of the direct bactericidal effect of Nd: YAG and diode laser parameters used in endodontics on pigmented and nonpigmented bacteria. Lasers Med Sci 26:755–761. https://doi.org/10.1007/s10103-010-0808-7

Article PubMed Google Scholar 

47. Garcez AS, Nuñez SC, Hamblin MR, Ribeiro MS (2008) Antimicrobial effects of photodynamic therapy on patients with necrotic pulps and periapical lesion. J Endod 34:138–142. https://doi.org/10.1016/j.joen.2007.10.020

Article PubMed Google Scholar 

48. Estrela C, Silva JA, de Alencar AHG et al (2008) Efficacy of sodium hypochlorite and chlorhexidine against Enterococcus faecalis: a systematic review. J Appl Oral Sci 16:364–368. https://doi.org/10.1590/s1678-77572008000600002

Article CAS PubMed PubMed Central Google Scholar 

49. Ørstavik D, Kerekes K, Molven O (1991) Effects of extensive apical reaming and calcium hydroxide dressing on bacterial infection during treatment of apical periodontitis: a pilot study. Int Endod J 24:1–7. https://doi.org/10.1111/j.1365-2591.1991.tb00863.x

Article PubMed Google Scholar 

50. Kaplan T, Sezgin GP, Kaplan SS (2020) Effect of Root Canal Disinfection with 980 µm Diode Laser on Post-operative Pain after Endodontic Treatment in Teeth with Apical Periodontitis: A Randomized Clinical Trial. BMC Oral Health 21:41–49. https://doi.org/10.1186/s12903-021-01401-w

Article CAS Google Scholar 

51. Stănuşi AŞ et al (2020) Endodontic bacterial reduction using Diode LASER radiation–short literature review. Romanian Journal of Oral Rehabilitation 12:196–207

Google Scholar 

52. Abbaszadegan A, Khayat A, Motamedifar M (2010) Comparison of antimicrobial efficacy of IKI and NaOCl irrigants in infected root canals: An in vivo study. Iran Endod J 5:101–106

PubMed PubMed Central Google Scholar 

53. Laukkanen E, Vehkalahti MM, Kotiranta AK (2019) Impact of type of tooth on outcome of non-surgical root canal treatment. Clin Oral Investig 23:4011–4018. https://doi.org/10.1007/s00784-019-02832-0

Article PubMed Google Scholar 

54. Rubio F, Wienecke F, Arnabat-Domínguez J, Betancourt P (2022) Photobiomodulation therapy and endodontic treatment of teeth with apical periodontitis using 940-nm diode laser. Report of two cases. J Clin Exp Dent 14:e298–e302. https://doi.org/10.4317/jced.59058

Article PubMed PubMed Central Google Scholar 

55. Vatkar NA, Hegde V, Sathe S (2016) Vitality of Enterococcus faecalis inside dentinal tubules after five root canal disinfection methods. J Conserv Dent 19:445–449. https://doi.org/10.4103/0972-0707.190019

Article CAS PubMed PubMed Central Google Scholar 

56. Zou L, Shen Y, Li W, Haapasalo M (2010) Penetration of sodium hypochlorite into dentin. J Endod 36:793–796. https://doi.org/10.1016/j.joen.2010.02.005

Article PubMed Google Scholar 

57. Aksoy F, Aydin U, Alacam T (2019) Smear layer removal efficiency of Er, Cr; YSGG and Er: YAG lasers in root canals prepared with different NiTi File systems. Annals of Medical Research 26:1545–1550. https://doi.org/10.5455/ANNALSMEDRES.2019.05.291

Article Google Scholar 

58. Montero-Miralles P et al (2018) Comparative study of debris and smear layer removal with EDTA and Er, Cr: YSGG laser. J Clin Exp Dent 10:e598–e602. https://doi.org/10.4317/jced.54936

Article PubMed PubMed Central Google Scholar 

59. Merigo E et al (2021) Bactericidal effect of Er, Cr: YSGG laser irradiation on endodontic biofilm: An ex vivo study. J Photochem Photobiol B 218:112185. https://doi.org/10.1016/j.jphotobiol.2021.112185

Article CAS PubMed Google Scholar 

60. Beer F, Buchmair A, Wernisch J, Georgopoulos A, Moritz A (2012) Comparison of two diode lasers on bactericidity in root canals—an in vitro study. Lasers Med Sci 27:361–364. https://doi.org/10.1007/s10103-011-0884-3

Article PubMed Google Scholar 

 

Poděkování
Tento výzkum byl financován z vlastních zdrojů a neobdržel žádnou finanční podporu z veřejného, komerčního ani neziskového sektoru.

Financování
Otevřený přístup k tomuto článku byl podpořen Úřadem pro financování vědy, technologií a inovací (STDF) ve spolupráci s Egyptskou znalostní bankou (EKB). Tento výzkum neobdržel žádný konkrétní grant od žádné agentury veřejného, komerčního ani neziskového sektoru.

Informace o autorech
Autoři a pracoviště
Fakulta zubního lékařství, Oddělení orální medicíny, parodontologie, diagnostiky a radiologie, Future University, Káhira, Egypt
Sara Zakaria Fahim

Fakulta zubního lékařství, Oddělení protetiky, Ain Shams University, Káhira, Egypt
Rami Maher Ghali

Fakulta zubního lékařství, Oddělení endodoncie, Ain Shams University, Káhira, Egypt
Cleveland Dental Institute, Cleveland, OH, USA
Ahmed A. Hashem

Fakulta zubního lékařství, Oddělení orální a maxilofaciální radiologie, Ain Shams University, Káhira, Egypt
Mary Medhat Farid

Příspěvky autorů
Sara Zakaria Fahim: Formulace výzkumné otázky; výběr pacientů podle kritérií zařazení/vyřazení; endodontické ošetření ve všech třech studovaných skupinách; aplikace laseru ve dvou testovacích skupinách; odběr mikrobiologických vzorků a jejich odeslání k analýze; sběr a tabulace dat; odeslání výsledků ke statistickému zpracování; sepsání rukopisu; odborná revize článku.

Rami Maher Ghali: Formulace výzkumné otázky; aplikace laseru ve dvou testovacích skupinách; interpretace statistických výsledků; psaní rukopisu; odborná revize článku.

Ahmed Abdelrahman Hashem: Formulace výzkumné otázky; endodontické ošetření ve třech skupinách; odběr mikrobiologických vzorků; interpretace statistických výsledků; psaní rukopisu; odborná revize článku.

Mary Medhat Farid: Formulace výzkumné otázky; interpretace statistických výsledků; psaní rukopisu; odborná revize článku.

Korespondenční autor
Korespondenci zasílejte na Sara Zakaria Fahim.

Etické prohlášení
Střet zájmů
Autoři prohlašují, že nemají žádný střet zájmů.

Etický souhlas a souhlas účastníků
Tato studie se řídila Helsinskou deklarací o etických zásadách lékařského výzkumu na lidech a byla schválena etickou komisí výzkumu naší instituce (číslo schválení: FDASU-REC ID041908).
Informovaný písemný souhlas byl získán od všech účastníků a/nebo jejich zákonných zástupců.

Prohlášení o konfliktu zájmů
Autoři prohlašují, že nemají žádný konflikt zájmů.

Doplňující informace
Poznámka vydavatele
Společnost Springer Nature zůstává neutrální, pokud jde o územní nároky zobrazené na mapách a institucionální příslušnosti.

Registrace klinické studie
Design této studie byl registrován v databázi www.clinicaltrials.gov pod identifikačním číslem NCT05964686.

Práva a licence
Tento článek je dostupný v režimu Open Access a je licencován podle mezinárodní licence Creative Commons Attribution 4.0, která umožňuje užívání, sdílení, úpravy, distribuci a reprodukci v jakémkoli formátu za předpokladu, že bude uveden odpovídající zdroj, autor a odkaz na licenci. Pokud není uvedeno jinak, jsou veškeré obrázky a další materiál třetích stran v článku zahrnuty do této licence. V případech, kdy licence nepokrývá použití, je třeba získat souhlas držitele autorských práv. Kopie licence je k dispozici na: http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/